Situace je vážná, potenciálně až kriticky ohrožující lidskou civilizaci. A to ne kvůli viru per se, ale primárně kvůli strachu, který je ve skutečnosti ten největší nepřítel. Strach, který pociťuje mnoho z nás, lze zneužít. Čelíme riziku ztráty primární lidské hodnoty - svobody, a to i v rozvinutých zemích, nebo možná zvláště tam.

Načasování této hrozby je až fascinujícím způsobem spojeno se zásadním aktuálním problémem, kterým je rozdělení společnosti a růst extremismu v posledních letech. To činí hrozbu vážnější. Mám obavu, že v celém světě teď jedinci s diktátorskými ambicemi mohou očekávat, že budou mít "žně". Strach a masové nepokoje jsou v tomto ohledu tím největším nebezpečím a nelze vyloučit až kolaps demokratických systémů.

Za přispění všemožných informací, které na nás chrlí média a sociální sítě, spousta z nás podléhá strachu o zdraví své i svých blízkých. Postupně do strachu mnozí upadáme kolektivně. Obáváme se o zdraví, ekonomiku a celkově o naši budoucnost. Zkusme se ovšem na situaci podívat racionálně a s rozvahou. Úmrtnost pandemie je v relativním měřítku malá. Neumírají žádné děti. V tomto smyslu je vir mírný až snad "přátelský", vždyť například úmrtnost při nakažení některými druhý ptačí chřipky přesahuje 50 %. Kdyby se nákaza s podobnou mírou a strukturou úmrtnosti jako má koronavirus objevila kdykoliv v delší minulosti, tak bychom si jí asi ani nevšimli - pro srovnání vzpomeňme si například na morové nákazy.

Situace je ve skutečnosti asi o dost lepší, než mnozí cítíme a obáváme se. Lidé dnes mohou komunikovat a pracovat online i v karanténě, Internet nám může poskytnout hodně zábavy a možnost být aspoň zčásti spolu, i přes dočasné nucené rozdělení. I proto bude jak ekonomický tak psychologický dopad krize o dost méně devastující a frustrující, než by byl za jinak stejných podmínek například před 21+12 lety. Pokud budeme racionální, emočně vyrovnaní a společensky uvědomělí, může výjimečně hluboká recese být historicky ta nejkratší a následný ekonomický vzestup raketový.

Procházíme testem naší civilizace. Na rozdíl od dinosaurů, kteří neměli šanci pokročit do dalšího stupně evoluce a byli fyzicky ukončeni, náš současný a snad až přelomový test je asi ten z nejlepších možných. My tu šanci máme. Uvědomuji si smutek a neštěstí mnohých, kteří přišli o své blízké. I těch, kteří o ně bohužel přijdou. Příroda po dlouhém čase připomíná člověku svou moc stejně tak jako naši vlastní křehkost a zranitelnost.

Již nyní u této zkoušky vidíme první záchvěvy, které nám mohou dodávat naději. V naší zemi se zvedá vlna solidarity napříč generacemi a politickými zátarasy. Lidé dobrovolně pomáhají druhým, šijí roušky, chodí ohroženým nakupovat a přemýšlí, jak by mohli pomoci. Koronavirus nám jasněji umožňuje vnímat naše společné lidství a připomíná, že mnohé rozdíly, kvůli kterým jsme byli ještě před pár týdny rozhádáni, jsou až malicherné. Do popředí vystupují hodnoty zodpovědnosti, spolupráce, přátelství a lásky a mnozí jsme i o dost více ohleduplní. Zdravotnické systémy, až na z globálního pohledu výjimky, situaci zatím zvládají díky naduvěřitelnému a obdivuhodnému úsilí zdravotníků. Společnost funguje díky dobré vůli a spolupráci nás všech.

Pozastavení některých částí ekonomiky okamžitě zlepšilo životní prostředí téměř všude ve světě. Znečištění v Číně se obrovsky snížilo. V kanálech Benátek je průzračná voda a ve velkém italském přístavu Cagliari se objevili delfíni. S výjimkou člověka je tento virus pro vše živé na naší planetě úlevou. Někteří lidé nemohou dýchat, ale naše planeta si vydechla. Musíme snad zpomalením ekonomické aktivity a pozastavením některých továren splatit alespoň část dluhu vůči Zemi?

Zastavení moderní doby může být obrovskou příležitostí. Otevřeme se změnám. Ve věcech veřejných i v těch nejvíce osobních. Naše nejbližší vztahy nejspíše projdou zkouškou. Ty nejlepší se většinou dále posílí, a zároveň se urychlí rozpad tam, kde by byl stejně nevyhnutelný, což v mnoha případech je celkově žádoucí. Uvědomujeme si mnohem více hodnotu lidských vztahů, spolupráce, ekonomické soběstačnosti a nezávislosti. Každému jedinci umožní nahlédnout do svého nitra a spojit se se svými blízkými a hlouběji si uvědomit smysl života a lidských hodnot, kreativity a lásky. Poté, co se v krizi zastaví velká většina zbytečných a naši společnost a planetu zatěžujících činností, si snad uvědomíme, že těch třeba 21% (nebo 73%?) našich aktivit je k ničemu a budeme schopni je odbourat.

Máme teď nečekanou možnost zásadně očistit nejen životní prostředí, ale i naše životy a nastoupit novou cestu spolupráce a vzájemné podpory, nové společnosti Humanity 21. H21 je vize občanské společnost 21. století, fungující na bázi hodnot, vzájemném respektu a spolupráci. Vize společnosti, která je spravedlivá a svobodná, kde každý má naplněny základní životní potřeby, lidé jednají zodpovědně, uvědoměle a lidsky, konstruktivně řeší problémy, jsou kreativní a starají se o vznešený odkaz minulosti.

Lze proto s pokorou říci, že "biologická rozbuška" jménem koronavirus se může nakonec projevit jako ten "nejlaskavější" posel očisty a nastartuje skokovou změnu, o které již mnoho let mluvím - Sociální singularitu 21. Ve dvacátém prvním roce dvacátého prvního století. Dinosauři evolucí za stovky milionů let neprošli. My lidé jsme za desítky tisíc let došli do bodu, kde si díky globálnímu propojení můžeme uvědomit naši provázanost a jednotu a kde nás globální pandemie spojuje ve snaze čelit společnému ohrožení. Koronavirus nezná hranic, nediskriminuje na bázi náboženství, barvy pleti či sexuální orientace. Jsme v tom všichni SPOLU. Nepatrná, skoro neviditelná posloupnost RNA informace viru nás přivádí k zamyšlení nad tím, co je v životě opravdu důležité, a připomíná nám, že na této planetě nejsme jediní a všemocní.

Žijeme v historicky jedinečné době, v níž máme výjimečnou a prvotní možnost dosáhnout kvalitativního skoku ve vývoji našeho vesmíru hlubokým poznáním světa i sebe. Jsem přesvědčen, že uspějeme tehdy a jen tehdy, pokud do našich životů přijmeme lidské hodnoty, na jejichž vrcholu stojí svoboda.

Koronavirus se může stát katalyzátorem změny, Sociální singularity 21. Já pevně věřím, že to společně dokážeme, že veškerá bolest, kterou nám současná situace přináší a přinese nebude marná, a že až epidemie odezní, nastoupíme již nezvratnou cestu k novodobé společnosti H21, ve které si budeme vzájemně pomáhat a která bude prostorem štěstí a životního naplnění pro každého.